Dnešní článek bude o všem, co jsme řešili před odletem na Bali.
V úvodním příspěvku to sice nezaznělo, ale rozhodli jsme se vyrazit jako celá rodina – máma, táta a Linda 🙂 Máma s Lindou toho času čerpají rodičovskou dovolenou, ale co s tátou? ten přece chodí do práce… po chvíli hledání se nám ulevilo, české zákony jsou s námi. O rodičovské dovolené obou rodičů hovoří zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce, § 196.
Letenka:
- jako první jsme začali řešit letenku a to nejen s ohledem na cenu, ale hlavně na délku a časy letů. Nakonec u nás zvítězila kombinace Air France a KLM, kdy velká část letu tam i zpět je přes noc, tudíž je šance, že nám Linda alespoň část letu prospí. Letíme z Prahy přes Charles de Gaulle v Paříži, dále Singapore a konečná destinace Denpasar Bali. Cena je přibližně 21 tisíc Kč za dospělého a dítě do dvou let za necelý jeden tisíc Kč. Tedy dítě je skoro zadarmo, ale bez nároku na vlastní sedačku. Rezervace sedačky pro dítě znamená navýšení částky téměř na cenu za dospělého, takže volíme levnější variantu a budeme doufat, že nebude plný let.
Víza:
- žádat o vízum jsme šli na ambasádu v Praze, protože jsme žádali o vízum na 60 dní. Pokud se vejdete do 30ti dní, stačí zažádat o vízum až na místě na letišti – Visa on Arrival. K žádosti o 60ti denní vízum budete potřebovat:
- fotografie,
- platný pas,
- zpáteční letenku,
- výpis z účtu – na dva měsíce potřebujete 2500 USD na osobu i dítě, nebo ekvivalent v korunách,
- itinerář cesty v angličtině a vyplněný formulář
Vše musíte mít i pro dítě, jako výpis z účtu postačí účet jednoho z rodičů. Podrobně se o vízech na Bali zmiňuje například tento článek.
Doporučuji si na ambasádu předem zavolat, protože úřední hodiny na internetu nemusí odpovídat realitě, o tom jsme se bohužel sami přesvědčili. Dále je vhodné se informovat, zda zrovna nemají státní svátek, protože potom ambasáda také nepracuje. Hotové vízum je k vyzvednutí za jeden týden.
Očkování:
- Očkování jsme řešili hlavně kvůli malé, nakonec po pár dotazech u lidí, co na Bali s dítětem byli a po diskuzi s pediatričkou jsme se rozhodli pro očkovaní Lindy proti Hepatitidě A. Petr očkování neřeší vůbec a já mám hepatitidu A i B ještě z minulých asijských výprav. Jen doplním, že Linda absolvovala od narození standardní očkování Hexavakcínou. Rozhodnutí, zda se nechat či nenechat očkovat nechávám na každém, povinné očkování pro občany České republiky v době psaní článku není žádné. Více informací o očkování v Indonésii si můžete přečíst na serveru vakciny.net.
Cestovní lékárna:
- Lékárnu jsem se chtěla vybavit co nejlépe, i když mi bylo řečeno, že na Bali seženete cokoliv včetně antibiotik bez předpisu. I přesto ale chci mít jistotu, že v případě různých obtíží budu na dost věcí připravená a hlavně budu vědět, co za léky to vlastně bereme. Opět je určitě fajn říct pediatričce, že letíte pryč, sama mi předepsala některé léky pro dítě, které jsou jen na předpis, například Hidrasec na průjem a proti dehydrataci v případě střevních obtíží, Kanamycin – na zánět očí a nosu, Gentadex na bolest uší, dál taková ta klasika čípky a sirup od Panadolu a Nurofenu, černé uhlí, Kynedril – ten doktorka doporučila i do letadla – má uspávací účinek. Dále kapky na rýmu, nějaké náplasti a obvazy, Septonex a Probiotika. Pak nějaké léky na chřipku a nachlazení pro dospělé, Smectu, Immodium (i když při střevních obtížích je fajn prý zajít do místní lékárny) a dál každý asi dle své potřeby. Ne, vážně nejsme hypochondři, všechno táhneme s sebou jen proto, abychom lékárnu vůbec neotevřeli. 🙂
Cestovní pojištění:
- Řešili jsme opravdu dlouho, můžete využít samostatné komerční pojištění, nebo spousta bank nabízí cestovní pojištění k účtu či platební kartě, ale určitě je dobré si před cestou pročíst pojistné podmínky a limity plnění, případně dobu platnosti pojištění. My jsme se po zvážení rozhodli využít cestovní pojištění, které máme k bankovnímu účtu.